Michala Gregorová
Ve shrnutí zimy 2022 lze jen těžko nemluvit o válce. V marastu, který přináší, lze ale najít i pozitivní momenty. Třeba způsoby, kterými se Česko a jeho firmy snaží pomáhat.
Český byznys se emancipuje, firmy čím dál víc působí ve veřejném prostoru jako dobrý příklad. Ukázalo se to i v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Nové číslo @ForbesCesko, jen čísla třeba u I. L. jsou aktuálně mnohem vyšší 💪💰. Nevím, do jaké míry jste @ilblog věřící, ale třeba v bibli se píše, že kdo dává štědře na správné věci, bude se mu dařit ještě víc (parafrázuju). Ať se Vám @ilblog daří ještě víc!! pic.twitter.com/Zsr5DJ3FTa
— MARTIN (@Freemindman4) April 9, 2022
My jsme náš 20milionový příspěvek rozdělili na dvě části. 9 miliónů korun jsme poslali přímo organizacím (Člověku v tísni, Adře a Českému červenému kříži), 1 milión Kč poslalo GLAMI. Dalších 10 miliónů jsme nabídli našim firmám na podporu jejich pomoci, která by jinak byla nad rámec jejich rozpočtu.
Obecně platí, že nějak pomohly a pomáhají snad úplně všechny firmy z našeho portfolia. Šampionem v rychlé a efektivní pomoci se jako vždy ukázal Rohlík. V Rohlíku dlouhodobě spolupracují mimo jiné i s Člověkem v tísni, který pak dotované potraviny rozděluje tam, kde jsou nejvíce potřeba. Po domluvě s týmem Rohlíku jsme uvolnili 2,5 mil. korun, které šly právě na tento účel.
Práce pro lidi z Ukrajiny je také obrovské téma. Cílem Grasonu je dát jim možnost si najít legální práci napřímo bez prostředníků a s transparentním vyplácením. A to jak stálé, tak především flexibilní úvazky, protože z Ukrajiny prchají především ženy s dětmi. Více o tom píše třeba zakladatel Grasonu Karel Mařík na svém LinkedINu, Grason se také spojil s Nelisou a Středočeským krajem. Je nám ctí, že je v tom můžeme podporovat.
Právě spolupráce soukromého a veřejného sektoru byla tématem skvělé akce, kterou organizovala Via Clarita. Obsahovým základem byla studie PAQ Research a Českých priorit “Integrace uprchlíků v ČR”. Zde najdete shrnutí toho nejdůležitějšího, moc ale doporučuju prohlédnout hlavně prezentaci plnou důležitých dat. Bez nich si jde rozsah aktuální imigrační vlny jen těžko představit a připustit.
Teď ze startupové oblasti: Czechcrunch sepsal přehled 5 nejdůležitějších transakcí v technologickém sektoru. Udělalo nám radost, že tři z těchto pěti obchodů se týkají firem z našeho portfolia. Konkrétně jde o Rohlik Group, Rossum a Twisto.
Taky se nás ptali z Forbesu, kolik peněz jsme investovali v loňském roce. Odpověděli jsme a pak se z článku dozvěděli, že to bylo nejvíce z českých startupových fondů. Těžko říct, jak to bude letos. E15 přinesla článek o tom, jak válka mění vše včetně investičních strategií.
Zpět k pozitivnějším změnám. Do Miton týmu přibyly Kateřina Chvalinová jako finanční manažerka a Markéta Nováková jako HR business partner (více na blogu). Další dva kolegy/ně aktuálně hledáme, konkrétně recruiter/ku a analytičku/analytika.
O recruitingu jsem si povídala i v nové epizodě našeho podcastu. Mým hostem byla Barbora Habětínková ze Shipmonku, kde při hledání technických lidí nedělají kompromisy. Tady je rozhovor s Bárou.
Kromě nových kolegyň do Mitonu přibyly i dvě společnosti - krypto burza Coinmate a krypto platební brána Confirmo. Další peníze jsme investovali také do Qerka, Boataround, Nelisy, Scuku a Knihobotu.
Co číst a poslouchat
Sdílet článek
(tisková zpráva) Do české gastronomie vstupuje nová značka, která ale zaštiťuje řadu už zavedených projektů. Pod názvem Piano vzniká skupina technologických firem, do níž patří třeba oblíbený startup Qerko nebo renomovaný pokladní systém Septim. Všechny projekty, které značka Piano zastřešuje, patří do portfolia investiční skupiny Miton.
Oba mají blízko k AI, každý ale z jiného úhlu. Zatímco Stanislav Fort je AI výzkumník, který prošel Google DeepMind i Anthropicem, a nyní je zakladatelem AI startupu, Kristina Fort se zabývá umělou inteligencí z pohledu governance a regulace. Jaký je rozdíl mezi Anthropicem a OpenAI? Proč se tak málo mluví o obecné umělé inteligenci? A proč musí být regulace AI flexibilní?
Petr Koubský je vedoucí vědecké rubriky Deníku N a spolumoderátor podcastu Sféry o technologiích, vědě a společnosti. Ve svých textech se dlouhodobě zabývá AI. Je srovnání dnešní AI revoluce s revolucí průmyslovou adekvátní? V čem je AI rozhodně lepší než člověk? A proč přestane stačit být průměrný?